Jaké trendy podle vás v současnosti ovlivňují oblast kancelářského tisku?

Vloni šlo o větší prosazování chytrých multifunkčních zařízení, jejichž prodej šel výrazně nahoru. Lze to přirovnat k dřívějšímu přechodu z běžných telefonů na chytré mobily, které využívají řadu aplikací, stejně jako moderní chytré tiskárny a multifunkce. Platí to jak ve formátu A4, tak i A3.

Díky cenové dostupnosti dokážeme tato nová zařízení nabídnout i do malých firem, které pak mohou jednodušeji řešit skenování, ukládání, prohledávání, prostě všechny funkce kolem dokumentů.

Mají dnes firmy ještě zájem o jednoduché tiskárny?

Rozhodně mají, především o černobílé. Na trhu dochází také k částečnému návratu k osobním tiskárnám.

Velké "chodbové" tiskárny, které využívali ve firmách téměř všichni, se doplňují o menší osobní tiskárny a multifunkce, což platí u velkých firem především o černobílých tiskárnách. Mnoho zaměstnanců změnu vítá, protože ušetří spoustu času. U barevného LED a laserového tisku se projevuje dlouhodobý zájem o multifunkce, jejichž prodeje jsou na našem trhu více než pětkrát vyšší než u samotných barevných tiskáren.

Odráží v kusových prodejích v současnosti prosazovaný koncept bezpapírové kanceláře?

Neodráží. Při meziročním srovnání šel kusový prodej nahoru. Je to dáno tím, že ekonomika roste a firmy mají peníze na obnovu staršího vybavení. V Česku se tradičně tiskárny používaly delší dobu, pět i více let, na západě spíš 3-4 roky. Při potížích ekonomiky se cyklus prodloužil, nyní se opět zkrátil. Za ideální považujeme interval 4-5 let, což odpovídá i morálnímu zastarávání tiskáren.

Počítají firmy TCO? A počítají ho dobře?

Počítají a řekl bych, že čím dál více, protože i malé firmy a živnostníci už vědí, že když si koupí tu nejlevnější tiskárnu, tak u ní budou provozní náklady vyšší, než když pořídí cenově výše postavené zařízení. Pro rozhodování je důležitý předpokládaný objem tisku v barvě a černobíle. U větších zákazníků provádíme důkladnou analýzu tiskových potřeb firmy, která na tyto otázky odpoví.

V poslední době se intenzivně hovoří o digitalizaci procesů. Jaký je přínos OKI k digitalizaci podnikání?

Máme v portfoliu multifunkce, které obsahují tzv. otevřenou platformu, k zařízením je z pohledu podnikové infrastruktury otevřený přístup a fungují jako oboustranný komunikační hub, na jedné straně pro tisk dokumentů, na druhé pro převod z papíru do plnohodnotného elektronického dokumentu. Důležité je, aby vše bylo jednoduché i pro běžného uživatele.

Při digitalizaci je praktický převod s OCR, jedině tak lze zajistit fulltextové prohledávání původně jen papírových dokumentů. Podstatné je snadné ukládání do správných úložišť a v řadě případů také využití archivačního formátu PDF/A. U malých firem lze s pomocí chytré multifunkce a zdarma dodávaného softwaru řešit i malý document management system (DMS).

Pro někoho může být překvapivé, že podle statistik platí, že i když se víc digitalizuje, tiskne se přesto stále víc. Měřítkem je prodej spotřebního materiálu, kde jasně vidíme, že tisku rozhodně neubývá.

Liší se koncepty digitalizačního schématu v rámci různých odvětví?

Digitalizuje se především v sofistikovanějších odvětvích typu bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikace, kde je velký objem malých dokumentů, mnoho zákazníků i kontaktních míst. A i když podepíšete dokument přímo na tabletu někde na pobočce, přesto se vás zeptají, zda si ho přejete vytisknout. Zákazníci si to žádají. V menších firmách není pokrok tak výrazný, více se drží svých tradičních postupů.

Nakupují firmy originální spotřební materiál?

Velká většina, podle našich znalostí 80-90 procent, používá originální tonery. Při použití alternativních tonerů totiž zákazník nemá možnost využít prodlouženou tříletou záruku, přišel by tak v případě firmy o dva roky rozšířeného servisu, který u vyšších modelů poskytujeme bezplatně přímo u zákazníka.

Miroslav Tyburec (51)

je generálním ředitelem OKI pro Česko, Slovensko a Maďarsko a regionálním viceprezidentem OKI Europe pro CEE region. V OKI působí od roku 1995.Vystudoval VŠE, obor ekonomika průmyslu.

To je pro firmy důležitý argument, který má svou cenu. V našem servisu samozřejmě řešíme problémy s neoriginálními tonery. Závada se nemusí projevit hned při první výměně, ale až při dalších. Může se snižovat kvalita výtisku, poškozuje se obrazový válec. Někdy se poškodí i mechanika nebo se toner vysype přímo do zařízení. Může se lišit teplotní charakteristika alternativního toneru při zapékání na různá média a takový toner pak způsobí nekvalitní tisk nebo poškození zařízení. Zákazníci reklamují i nižší výtěžnost alternativních tonerů. Jsou to nepříjemné situace, kterým lze předejít používáním originálního spotřebního materiálu. Diagnostika tiskáren obsahuje typická chybová hlášení spojená s použitím neoriginálního spotřebního materiálu. V takových případech je důvod poškození jasný.

Dalším z trendů, který hýbá v posledních dvou letech trhem elektroniky, je internet věcí. Jakým způsobem se projevuje v tisku?

Tiskárny byly jednou z prvních oblastí, kde se projevily možnosti internetu věcí plošně v praxi, protože v podstatě jakákoliv profesionální tiskárna je připojená do sítě a po správném nastavení si dokáže říct o to, co potřebuje. Umí mimo jiné hlásit chyby, posílat analytická data a říct si o spotřební materiál. Je to už natolik běžná věc, že ji u nás ani nenazýváme módně internetem věcí.

Rozšířili jste svoji působnost do širokoformátového tisku. Co si od toho v ČR slibujete?

V OKI jsme vloni převzali portfolio širokoformátového ekosolventního tisku od společnosti Seiko. Hlavním cílem je rozšířit produktový záběr mimo kancelářský tisk do oblasti profesionální polygrafie, kde už řadu let nabízíme kalibrované čtyřbarevné a pětibarevné LED tiskárny pro maloprodukční digitální tisk.

Jaký bude další vývoj LED? Dají se očekávat nějaké změny?

Faktem je, že pro běžný kancelářský tisk zcela dostačuje současná kvalita a rychlost tisku. Zrychlení tisku, například ze 40 na 45 či 50 stránek za minutu je už z pohledu zákazníka zanedbatelné. Pracujeme proto na dalším zmenšení a zjednodušení tiskové LED hlavy a samotného tiskového mechanismu. Celkově se zaměřujeme na nižší spotřebu našich tiskáren a nově používáme LED technologii i v našich skenerech. V souvislosti s digitalizací výrazně narůstá objem skenovaných dokumentů, důležitý je proto vývoj robustních skenovacích jednotek našich multifunkcí, aby byly připravené na očekávané zatížení.

Jaké další služby kromě tisku a skenování jsou v kurzu?

V řadě firem dosud nejsou rozšířeny systémy pro kontrolu tisku a nákladů, určitě se budou dále rozšiřovat, protože trh ještě není nasycený. OKI dodává standardně software Sendys, na našem trhu využíváme především SafeQ a MyQ. Trend bude postupovat od větších firem k těm menším, protože všechny chtějí mít tisk kvalitní, ale zároveň levný a plně pod kontrolou. Rozvíjí se i trh s tiskem formou služby, kdy dodáváme hardware, služby i spotřební materiál, a zákazník na základě dlouhodobé smlouvy tiskne. Odpadají mu při tom další starosti se správou tiskového parku.

Připravujete své zákazníky na GDPR?

V souvislosti s nařízením GDPR bude třeba, aby si firmy prošly i způsob, jakým tisknou dokumenty obsahující osobní údaje, a do svých směrnic zavedly způsob nakládání s takovými soubory a dokumenty. Z hlediska bezpečnosti lze doporučit hlavně zabezpečený tisk s autentizací prostřednictvím PIN kódu nebo čipové karty. Dále bezpečné mazání dokumentů uložených na harddisku tiskárny. Vhodné je i šifrování přenášených tiskových dat mezi počítačem a tiskárnou.

Z našeho pohledu by měl být standardem tisk na sdílených tiskárnách výhradně po zadání PIN nebo přiložení čipové karty, což je u větších firem obvyklé už dnes.

Staráte se o více zemí, nejen o ČR a SR. Vyčnívá mezi nimi některá?

Česko vyniká v tom, že ze zemí, které mám na starosti, je zde největší podíl barevných zařízení. Strukturou trhu se blížíme západní Evropě. Další země směrem na východ a jihovýchod jsou v pronikání barvy za námi. Typicky mluvím o Polsku a Rusku, což jsou dva další nejdůležitější trhy. Polsko dělá v nástupu barevného tisku pokrok, ale v Rusku je to v procentech prodejů pořád ještě hodně černobílé. Pro představu - ruský trh barevného tisku je jen o něco málo větší, než je český a slovenský.

Role regionálního ředitele je asi dost složitá, jak vypadá váš běžný pracovní týden?

V pondělí se snažím být v Praze, máme většinou poradu. V dalších dnech musím navštívit centrálu v Londýně nebo některé země v rámci regionu jako Maďarsko, Polsko či Rusko, kam ale nelétám tak často. Kromě Česka a Slovenska jsem přímý ředitel pro Maďarsko, takže tam bývám častěji, a pak také řídím celý region. Někdy létám do Anglie skoro každý týden. Když je člověk na cestách nebo na mítinku, tak neodpovídá na e-maily, takže je pak musím vyřizovat mimo pracovní dobu.

Stále platí v japonských firmách, že tam lidé zůstávají dlouho v porovnání s Evropou?

V našem evropském managementu nejsou lidé třeba 20 let, nicméně japonský zaměstnanec bere kariéru ve firmě jako celoživotní. Znám spoustu Japonců, kteří byli ve firmě už v roce 1995, kdy jsem do OKI nastupoval já, a pořád tam jsou. Samozřejmě pokud nejsou dobré výsledky nebo nastane větší problém, tak se řeší. V takovém případě nemají zábrany někoho rychle vyměnit.

Na první pohled se zdá, že inovační roli japonských firem převzaly jiné země. Máte podobný pocit?

V našem oboru to neplatí, našimi hlavními konkurenty jsou další japonské firmy. Jediná jihokorejská firma, Samsung, prodala svůj tiskárenský byznys HP. Takže kromě japonských jsou to pak už jen americké firmy. Ale třeba v oboru mobilních zařízení, tam to patrné je. Já bych řekl, že to souvisí s určitou konzervativností Japonců. Trvá jim, než se pro něco rozhodnou, módní vlny jdou často kolem nich.

 

Rozhovor byl publikován v únorovém čísle magazínu ICT revue.